Beskydy jsou horský masiv, který se obloukovitě rozkládá na území České
republiky, Polska a Slovenska od Moravské brány po Kurovské sedlo. V Česku jsou to Moravskoslezské a Slezské Beskydy, na Slovensku pak Kysucké, Oravské a Nízké Beskydy a v Polsku známe devět horských celků s názvem Beskid. Beskydská krajina dovedla svou malebnou krásou okouzlit lidi od nepaměti. Už ve starší době kamenné, jak nám prozradila archeologie, zde pobývali první obyvatelé. Přicházeli do těchto míst po celé věky, aby zde zapustili kořeny a vytvořili společenství lidí s charakteristickou kulturou a lidovými zvyky, jež se přes všechna staletí dochovaly dodnes. Rozsáhlý region Beskydy má spoustu podob, od hlubokých lesů, strmých strání a divokých přírodních scenérií, až po městské krajiny Frenštátu, Rožnova pod Radhoštěm nebo Frýdlantu nad Ostravicí.
První historické zmínky o sídelních místech v Beskydech jsou většinou spojovány se stavbou náboženských objektů, kapliček a kostelů. Pojďme se tedy podívat na tyto malebné stavby, jež nám zanechali naši předkové. Prohlédněme si výjimečný soubor kostelíků, které postavily ruce lidových řezbářů a stavitelů z nejdostupnějšího materiálu, ze dřeva. Dřevěné kostelíky v Beskydech jsou součástí jedinečného souboru lidových sakrálních staveb. Tento soubor dřevěných kostelů, postavených v průběhu pěti staletí, je vzhledem ke koncentraci, různorodosti a zachovalosti jednotlivých staveb považován ve střední Evropě za unikátní.
Typologie středoevropských dřevěných kostelů souvisí s kostely zděnými. Převládá jednolodní typ kostela, ale výjimečně se můžeme setkat i s trojlodím polská Mogila). Co se týče konstrukcí dřevěných kostelů, nejstarší byla pravděpodobně konstrukce kůlová. Další technikou byla drážková konstrukce s výplněmi ze dřeva a pletiva. Záhy se již objevuje tradiční technika roubení, která přetrvala víceméně dodnes. Další významnou konstrukcí, která přišla do středoevropského regionu ze západu bylo hrázdění. Jeho princip spočívá v rámové konstrukci s výplní, která se vkládá do tloušťky trámu. V 16. století kostely získávají po svém obvodu podsíň, která chránila trámy stěn kostela před
uhníváním a zároveň i farníky před nepříznivým počasím. Stropy dřevěných kostelů jsou většinou ploché, záklopové, setkat se ovšem můžeme i se svéráznými imitacemi kleneb (Hervartov, Gůty). Důležitou konstrukcí byly také krovy. Nejstarším a nejjednodušším typem krovu je tzv. hřebenová vaznice. V období gotiky se objevuje nový typ krovu a to krov hambalkový. V 16. a hlavně 17. století pak krov, který přetrval až do 19. století, tzv. stolicový. Věže dřevěných kostelů se objevují až v 16. století, do té doby jejich funkci suplovaly volně stojící zvonice. Věže nejsou tvořeny srubem a mají tedy lehkou, statickou a hospodárnou konstrukci dobře odolávající větru. Architektonická podoba reaguje na soudobou slohovou architekturu, i když obvykle se značným zpožděním. Přejímány jsou především prvky, které se dají dobře převést tesařským náčiním do
dřevěného materiálu. V typologii portálů středověkých dřevěných kostelíků ve střední Evropě se můžeme setkat téměř se všemi typy známými ze zděné architektury (oslí
hřbet, sedlový portál, baldachýnový, lomený, pravoúhlý) a to zejména v sousedním
Polsku. Exteriér dřevěných kostelů je velmi prostý a jednoduchý. O poznání jiná situace je v interiéru kostelů, který je jejich nejreprezentativnější částí. K velkému rozkvětu dřevěných kostelů dochází zejména v 16. a hlavně v 17. století zásluhou protestantů. Nejnáročnější dřevěné kostely vznikaly rukou školených projektantů a pod dohledem příslušné vrchnosti. Právě v těchto kostelech se v rámci dřevěné architektury projevují nejprogresivnější prvky, přejaté ze slohové architektury.
Nejen pro dřevaře jsou proto Beskydy pohádkovým rájem. Jinde taková koncentrace dřevěných staveb jistě není. Tyto dřevěné církevní stavby, kostely, kaple a zvonice jsou zcela výjimečnými a dnes již unikátními stavbami. Návštěva Beskyd vám umožní na vlastní oči spatřit tyto unikátní stavby a seznámit se s odkazem lidových stavitelů, tesařů, řezbářů a malířů, který zde zanechali dalším generacím.
|
49°53?50,1??,18°39?04,6??
Lokalita: Pielgrzymowice
Historie: Dřevěný, postavený v letech 1675?80 na místě dřívějšího svatostánku (tesaři: A. Werner a B. Duda) z církevních peněz, přičemž dřevo a dopravu zajistil kolátor; protokol z r. 1679 se dále zmiňuje, že věž je vzdálena od kostela (?aliquantum ab ecclesia remota?), později byla přisunuta k lodi (protokol z r. 1688), ale byla již stará se ztrouchnivělou střechou (?antiquum cum tecto putrido?); nakonec v roce 1746 byla vybudována nová vež (Jerzy Dziędzieł se synem Michałem a Marcin Smyczek); věž umíráčku byla přistavěna také později (1746?), protože v r. 1688 ještě neexistovala; díky protokolu z r. 1679 známe také rozměry předchozího kostela: 28 x 13 loktů (17,58 x 8,16 m).
Nynější kostel byl rozšířen v letech 1908 ? 11; je srubový na cihlové podezdívce. Věž je skeletová; presbytář uzavřený třístěnný; loď ? prodloužený obdélník; kaple na levé straně lodě; v lodi, presbytáři a kapli je kolébková klenba, přičemž v lodi má velmi silně zploštělý oblouk. Kolem kostela je ochranná stříška. Oltáře jsou pozdně barokní (XVIII. stol.); kazatelna barokní; kaditelnice z 1. pol. XVIII. stol. (sloh regence) s městským znakem Nysy a označením, IGP (asi Ioannes Georgius Pfi ster).
Mše: Mše sv. o nedělích: 7.30; 9.30; 11.00
- po, ut, st ? 6:30
- čt ? 18:00
- pá, so ? 6:30
Kontakt: ul. Karola Miarki 6 43-253 Pielgrzymowice, tel. +48 32 472 30 82
e-mail: pielgrzymowice.parafia@neostrada.pl
pielgrzymowice@parafia.info.pl
GPS: 49°53?50,1?? 18°39?04,6?? |
49°39?25.01?,18°45?35.73?
Lokalita: Nýdek
Historie: Kostel svatého Mikuláše v Nýdku byl vybudován v roce 1576 místními obyvateli na základě privilegia, aby nemuseli docházet jako dříve do vzdáleného kostela ve Vendryni. O jeho založení se zasloužili fojt Valentin Rykala a jeho bratr Tomáš, kteří byli evangelíci, stejně jako převážná část tehdejšího Slezska. Teprve v roce 1654 přešel kostel v Nýdku pod katolickou farnost. V roce 1798 byl nýdecký kostel natolik zchátralý, že musel projít generální opravou, a při té příležitosti byl přestavěn.
Po několika dílčích opravách v dalších letech prošel další důkladnou opravou v roce 1894. Následné opravy pak proběhly v roce 1910 a v roce 1934. Teprve v polovině 90. let 20. století prošel kostel novou důkladnou opravou. Došlo k obnově ohrazení v podobě dřevěného parkánového plotu, upravena byla dosavadní betonová podezdívka, kostel byl nakonzervován a zejména byla obnovena původní šindelová krytina.
Mše: Neděle 11.30, (jeden týden v polském jazyce, následující týden v jazyce českém)
Kontakt: Možnost prohlídky kostela po mši sv., nebo po telefonické domluvě -
tel.: +420 558 350 230, +420 608 466 595
Dojezd: Ke kostelu se dostanete po červená TZ (Třinec-Velká Čantoryje-Nýdek-
Bukove-Mosty u Jabl.), zelená TZ (Bystřice-Nýdek-Jawornik PL) nebo po
silnici Třinec - Mosty u Jabl., odbočka v Bystřici na Nýdek (silnice č. 11, 468, 11
a místní komunikace).
GPS: 49°39?25.01?N,18°45?35.73?E |
49°58?51,2??,19°03?02,3??
Lokalita: Miedźna
Historie: Je největším dřevěným svatostánkem v pszczyńském okrese. Zmínka o něm pochází z roku 1326; v roce 1628 kostel v Miedźné spolu s kostelem Grzawě vizitoval protestantský pszczyńský děkan Johannes Hoff mann.
Nynější kostel byl postaven v XVII. století. Byl rozšířen na západní stranu v XVIII. století. Konstrukce stěn kostela je srubová, věž je sloupová; presbytář je uzavřen jednoduchou stěnou; loď ? prodloužený obdélník; v presbytáři je kolébková klenba, v lodi je rovný strop. Kostel je obklopen kapličkami do poloviny obloženými prkny, do kapliček jsou zabudovány vstupní vrátka přikrytá barokními přilbicemi. Hlavní oltář ? pozdně barokní (1. pol. XVIII. stol.), dva boční oltáře (XVIII. stol.), v lodi na levé straně je jiný oltář ( pozdně barokní , XVIII. stol.), kazatelna (XVIII. stol.), dva přenosné oltáře: rokokový (XIX. stol.) a druhý také z XIX. století. Obrazy: zastavení křížové cesty (XVIII./XIX. stol.), Smrt sv. Josefa (XIX. stol.), král David (1. pol. XIX. stol.), sv. Hedvika (1. pol. XIX. stol.).
Mše: ne ? 7:30, 10:30, 16:00, po, st, so ? 7:00, čt, pá ? 17:30
Kontakt: ul. Wiejska 47
43-227 Miedźna
te.: +48 32 211-61-23
par.miedzna@katowice.opoka.org.pl
GPS: 49°58?51,2?? 19°03?02,3?? |
49°59?08,2??,18°59?43,2?
Lokalita: Ćwiklice
Historie: Je zmíněn v roce 1326, nynější byl postaven na přelomu XVI. a XVII. století. Byl přebudovaný v XVIII. stol. a XIX./XX. století, je srubový, věž skeletová, presbytář uzavřený rovnou stěnou. Bývala zde zákristie od severu (nyní kruchta), nová zákristie od jihu, skeletová loď je přibližně čtvercová, na jižní straně lodě pozdější kaple, interiér je nyní překryty rovnými stropy (v presbytáři na stěně za hlavním oltářem jsou stopy po kolébce), interiér byl zvětšen v novějších dobách o prostor pod věží, poměrně nedávné odhalení polychromie
z doby vzniku kostela. Hlavní oltář ? pozdně barokní (XVIII. stol.), boční oltáře ? pozdně barokní ( XVIII. stol.), oltář v kapli ? barokně-klasicistický (konec XVIII. stol.), restaurovaný ve Vroclavi (1940).
Obrazy: sv. Maří Magdaléna a Petr (oba XVIII. stol.), Misericordia Domini (kopie obrazu z kostela reformátů v Krakově, 1. pol. XIX. stol.), Matka Boží se dvěma svatými (lidový, XIX. stol.); řezby: soška žebráka, pravděpodobně ze XVII. stol., dvě sošky andělíčků (barokní XVIII. stol.), dvě sošky z XVIII. stol. (sv. Jan Nepomucký a Karel Boromeus).
Mše: svaté o nedělích: 07.30, 10.30, 16.00, Nešpory ? 15.30
Mše svaté v týdnu: pondělí, středa, sobota ? 07.00
čtvrtek, pátek - 17.30
GPS: 49°59?08,2?? 18°59?43,2?? |
49°57?24,8?,18°54?42,5??
Lokalita: Łąka
Historie: Zmiňován je v roce 1449. Od roku 1570 byl v rukou protestantů. V r. 1623 kostel vizitoval protestantský pszczyńský děkan Johannes Hoff mann, který zaznamenal, že ?v Łące je dobře postavený pěkný kostel, v něm jsou tři zvony.? V protokolu je také uvedeno, že farářem tam byl ?Johan La?itius? (jinde jmenovaný jako ?Joannes La?itius vel Lasek?). V roce 1639 byl kostel znovu získán katolíky a v r. 1660 postaven nynější kostel po požáru předešlého roku 1658.
V roce 1814 pak byla provedena podezdívka kostela zedníkem jménem Weint, později došlo k prodloužení kostela. Je srubový, se skeletovou věží stojící zvlášť, interiér kostela je omítnutý, v lodi je strop s fasetou, v kapli je klenba, v zákristii, v třístěnném presbytáři a kruchtě jsou rovné, uzavřené stropy; loď má tvar prodlouženého obdélníku, kaple je zděná, zastavení křížové cesty (XVIII/XIX. stol.); ve věži je gotický zvon (XV. století).
Mše: Neděle: 7.00, 9.00, 11.00, 12.15 a 17.00
V týdnu: od pondělí do soboty 6.30; 18.00.
Kontakt: e-mail: parmikolaj@katowice.opoka.org.pl ul. Dygasińskiego 3, 43-241 Łąka, tel.: +48 32 447-85-60
Dojezd: 49°57?24,8?? 18°54?42,5?? |
Lokalita: Rakovec
Historie: Jednou z nejmladších dřevěných církevních staveb v Regionu Beskydy je kaple sv. Anežky v Rakovci - místní části obce Řepiště.
Byla postavena v r. 1990 na počest svatořečení tehdy blahoslavené Anežky České. Stavbu inicioval, financoval a sám provedl místní občan p. Volný.
Prostá lidová stavba, tak dokládá sílu osobního přesvědčení a navazuje tímto příběhem svého vzniku na jiné stavby kaplí, křížů nebo soch z dávnější doby, kdy byl takovýto přístup občanů daleko častější. Dnes je u kaple sv. Anežky instalováno obci Řepiště stylové lesní dřevěné odpočívadlo, sloužící jak pěším, tak cyklistům. Nachází se zde také dřevěný sloup s obrázkem Panny Marie, který dotváří z tohoto místa malý poutní areál. Uprostřed ticha lesní přírody, tak nabízí příjemnou až meditativní atmosféru. |
49°43?6.24?,18°22?3.11?
Historie: Největším magnetem Sedlišť, který ve středu obce nelze přehlédnout je dřevěný kostelík Všech svatých, postavený roku 1638 na místě starého dřevěného kostela z roku 1447. Ale ani ten nebyl původní, protože jeho předchůdce pocházel již z roku 1305.
Nynější kostel má šindelovou střechu, okolo hlavní lodě zvenčí je vedena ?sobota?, krytý ochoz. Z boku je přistavena sakristie. Uvnitř v krásném prostředí na nás dýchnou minulá staletí nejsilněji. Nachází se tam starobylá zpovědnice a kazatelna z roku 1680. Varhany pocházejí z roku 1862. Okolo kostela je hřbitov, kam se již léta nepohřbívá, zato si tam můžeme prohlédnout množství starých litinových křížů. Na hřbitůvku je pomníček spisovatele a kulturního pracovníka Bohumila Marka, velkého přítele Sedlišť.
Pomník je jen symbolický, protože on sám si přál, aby jeho popel byl rozptýlen pod Beskydami. K hlavní cestičce vedoucí od kostelního vchodu přibyl 24. září 1994 na pravé straně prostý nízký dřevěný kříž s trnovou korunou. Je posvěcený a má nápis ?Obětem komunismu?.
Mše: Mše v neděli a ve čtvrtek v 8:00, a ve středu v 16:00 (v zimě) a v 18:00
(v létě), pouť v neděli na svátek Všech svatých (1.11.) další pouť je na svátek
sv. Antonína Paduánského (13.6.).
Kontakt: Římskokatolický farní úřad Sedliště, tel.: +420 558 658 168. Prohlídka
možná po domluvě na farním úřadě.
Dojezd: Ke kostelu vede silnice 2. třídy 473 z Frýdku-Místku směrem
na Šenov a Ostravu.
GPS: 49°43?6.24?N,18°22?3.11?E |
49°39?46.8?,18°35?57.86?
Lokalita: Guty
Historie: Uprostřed malého hřbitova, obklopen a ukryt mezi vzrostlými stromy, stojí jeden z nejstarších (1563) a nejmalebnějších dřevěných kostelů v regionu, kostel Božího Těla v Gutech. Návštěvník tuto unikátní památku nalezne v místní části Zápolí. Kostel je tvořen prostou jednolodní stavbou z velmi masivních dřevěných trámů (mnohé o průměru až 60 cm), s níž tvoří jeden celek navazující lehce užší presbyteriální část. Obě části jsou kryté štípaným šindelem. V čele dnes stojí zvonice, spojená s vlastní lodí kostela, původně samostatná, která slouží jako krytá předsíň před vstupem do samotné lodi.
Věž zvonice je ukončena kvadratickou zvonovou částí a jehlancovou střechou s malou dřevěnou makovicí s křížem. Celkově se kostel velmi podobá stavbě kostela sv. Kateřiny v Ostravě-Hrabové. Jednak původně samostatnou zvonicí, jednak podsíní, tzv. sobotou, která je vedena kolem celé stavby kostela. Před vchodem do kostela se nachází dřevěný kříž s plastikou Krista.
Mše: Se konají v neděli v 11 hod., ve středu v 16 hod. (zimní období)
a v 18 hod. (letní období).
Dojezd: Půjdete-li po modré turistické značce z nádraží ve Stříteži, přes
Smilovice na vrch Javorový (1031 m.n.m.) nebo se ke kostelu dá snadno dojet
i na kole po podhorské cestě lemující Beskydy ve směru od Frýdku-Místku
až do Třince.
GPS: 49°39?46.8?N,18°35?57.86?E |
49°29?20.13?,18°29?3.7?
Lokalita: Gruň
Historie: V roce 1886 získal frýdecký arcikněz a děkan Karel Findinski povolení kácet v lese na Gruni dřevo na stavbu kostela na Gruni a o rok později byly položeny kamenné základy. Stavební návrh zpracoval frýdecký stavitel Heinrich a vlastní stavbu vedl frýdecký tesařský mistr Stanislav Pětroš. Stavba probíhala v letech 1890?1891. Oba zvony dodala firma Hilcer z Vídně. Zvony byly zasvěceny Panně Marii a svatému Filipovi, a to dne 1. října 1891 frýdeckým farářem kníže-biskupským komisařem Karlem Findinskim. Oltář a kazatelnu vyřezal řezbář Gavlas ze Sedlišť a jejich pozlacení provedl známý frýdecký pozlacovač Menšík. V nadstavci oltáře je obraz Panny Marie, pomocnice křesťanů, od frýdeckého malíře Vaška.
V prostředním výklenku oltáře je plastika Dobrého pastýře, vyřezaná řezbářem Riefeserem z tyrolského Grödenu, vedle něj jsou plastiky svatého Filipa a svatého Jana Nepomuckého. Kostel byl slavnostně posvěcen dne 11. října 1891 a první mše svaté zde sloužil tamní farář Antonín Nogol.
Mše: Pravidelně v měsících červenec a srpen
Kontakt: Římskokatolický farní úřad Ostravice
Dojezd: Ke kostelu Panny Marie se dostanete ze Starých Hamrů, most, nebo
Starých Hamrů, rozcestí Černá, odtud po modré značce, která se napojí na žlutou.
Příjezd povolen až k místu (parkoviště na Gruni).
GPS: 49°29?20.13?N,18°29?3.7?E |
49°25?1.405?, 18°22?14.921?
Lokalita: Bystřice nad Olší
Historie: Kostel Povýšení svatého Kříže pochází z přelomu 19. a 20. století, nejspíš z roku 1897. V druhé polovině 16. století bychom tady mohli najít také kostel, který však zchátral a na jeho místě byl postaven kostel nový. Tento malý kostelík patří k nejpůvabnějším na celé Severní Moravě a ve Slezsku. Ke zkrášlení v posledních letech jistě přispěla i výměna kovové jehlancové střechy věže. Ta byla pokryta dřevěnými šindely, což s celou stavbou harmonizuje daleko více. Obdélníková okna jsou zdobena vyřezávanými lištami. Nalevo od vchodu se nachází dřevěný kříž, těsně vedle vstupu je instalována listina připomínající svým obsahem i stylizací prohlášení jednoho z posledních knížat těšínské větve Piastovců, které je upomínkou na dobu vzniku původního dřevěného kostela na tomto místě.
Mše: Mše je každou středu v 15:15 hod.
Kontakt: Římskokatolický farní úřad Vendryně tel.: +420 558 350 230
Dostupnost: Ke kostelu Povýšení svatého Kříže se dostanete z Frýdku-Místku
přes Dobrou, Hnojník směr Třinec. Za Třincem asi 7 km je značená odbočka
do Bystřice.
GPS: 49°25?1.405?N, 18°22?14.921?E |
|