Zámeček najdeme u východního okraje podhorské rekreační obce Bílá. Nechal jej postavit v roce 1906 olomoucký arcibiskup, jako odpočinkové místo s možností loveckých výprav do okolních rozlehlých lesů. Lovecký zámeček je dřevěný se šindelovou střechou a do dnešních dnů si zachoval svůj původní vzhled. V současné době je zde vybudován penzion. Kolem zámečku prochází zelená turistická trasa, po které jižním směrem dojdeme do údolí Velké Smradlavé a severovýchodním směrem do středu obce Bílá. |
|
Místo: Hluboká 66, 738 01 Frýdek-Místek
Kontakt: Telefon: +420 558 630 051 ? 3
muzembeskyd@telecom.czhttp web.telecom.cz/muzeumbeskyd
Zámek stojí na kopci v části Frýdek, města Frýdku-Místku. Na zámku sídlí Muzeum Beskyd. O historii zámku se moc nedochovalo. První jméno spojené se zámkem je těšínského knížete Adama Václava z roku 1545. Od roku 1918 pak patřil zámek státu a sloužil jako úřadovny a byty. Od roku 1960, kdy zámek převzalo muzeum, došlo k přestavbám a dnes je zámek kulturním centrem. V letech 1967 až 1968 bylo východní křídlo starého zámku změněno na svatební síň.
Nad řekou býval dříve gotický zeměpanský hrad z první čtvrtiny 14. století, který sloužil k ochraně obchodní cesty při zemské hranici. Z hradu se dochovalo jen vnitřní jádro se čtvercovou věží. Později byl zámek zrekonstruován v barokním stylu. Barokně byl upraven i interiér kaple sv. Barbory a v druhé čtvrtině 17. století byly postaveny i hospodářské budovy obklopující první nádvoří. Dnešní zámek je skromný, ale nabízí se prohlídka nového zámeckého okruhu se zámeckými interiéry, rytířským sálem s 35 erby slezské šlechty, ukázka dobového nábytku - jako secesní paraván či černý kubistický stůl, vyhlídkovou věží - gloriet, kaplí sv. Barbory a dalšími zajímavostmi.
K zámku se dostaneme ze Zámeckého náměstí. Projdeme-li průjezdem, staneme na prvním nádvoří, odkud se dostaneme do zámeckého parku, ale i do budovy zámku. V prvním patře zámku je pak několik zařízených místností. Před zámkem stojí socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1727.
|
|
Zámek je dominantou obce, kulturní památkou stavitelského umění a ukázkou bydlení dřívější šlechty. Stavitelé původní budovy nejsou známi, tu dodnes dochovanou nechal postavit v 18. století Karel Václav Beess z Chrostiny v barokním slohu jako jednoposchoďovou. V první polovině 19. století byl zámek přebudován ve stylu slezského empíru dle návrhu vídeňského architekta Josefa Kornhäusela a koncem 19. století byla provedená přístavba 2. patra. Zámek byl sídlem majitelů velkostatku rodiny Beessů, kteří v zimním období přebývali ve Vídni a na letní sezónu přijížděli zpět do Hnojníka. Velkostatkář Jiří Beess byl posledním členem rodu, který na hnojnickém zámku žil. Mnozí členové rodu dosáhli kariéry ve stavovských a dvorských úřadech těšínského knížectví v 18. a 19. století a zůstali zde i po rozpadu Rakousko-Uherska. Na zdejším katolickém hřbitově si nechali Beesové postavit rodovou hrobku, kde jsou také mnozí pochováni.
Po roce 1945 byl Beessům celý majetek konfiskován. Po roce 1948 pak byla zbývající část mobiliáře odvezena do depozitářů hradu Šternberk na Moravě, kde zůstal uložen, až do roku 1999. Aktem zestátnění končí více jak 200 - letá historie zámku, který zůstává němým svědkem starých časů a pořádků, kdy Beessové z Chrostiny patřili k významným slezským šlechtickým rodům a nesmazatelně se zapsali do dějin Těšínského knížectví.
V současné době probíhá rekonstrukce této zchátralé kulturní památky novým majitelem. |
|
Místo zaniklého zámku a dvora v Horních Domaslavicích se nachází na severním okraji Horních Domaslavic za domem čp. 115/4 ve svažitém terénu mezi silnicí vedoucí z nejvýše položené části Dolních Domaslavic (Vidíkova) do Horních Domaslavic a svahem k pravému břehu Lučiny, kam již nezasahuje zátopová oblast. Areálem bývalého dvora dnes prochází lesní cesta vedoucí z Horních Domaslavic ke kostelu sv. Jakuba v Dolních Domaslavicích. Samotné místo zámku je vlevo od této cesty směrem ke svahu do údolí Lučiny a je dnes označeno tabulí s informací o historii zaniklého zámku. Vpravo od cesty ve svahu těsně pod zmíněnou silnicí je rekonstruovaná kaple sv. Anny.
Hornodomaslavický zámek postavili Grohmanové koncem 18. století. Na počátku 20. století byl v držení barona z Mattencloitu. Zámek se svým charakterem moc nelišil od okolních zámků - Ropice nebo Horních Tošanovic. Patrový objekt na obdélníkovém půdoryse měl mansardovou střechu. V areálu se dochovaly hospodářské objekty. |
|
Zámeček se nachází uprostřed zahrady, hned u hlavní cesty spojující Frýdek a Těšín, naproti křižovatce do Třince. Pozdně empírový zámek nechal postavit ve 30. letech 19. století Emanuel Harasovský a jeho syn Karel. Je to jednoduchá jednopatrová budova obdélníkového půdorysu, která vyniká hodnotnou původní štukovanou výzdobou a zajímavým vnitřním členěním s velkou schodištní síní uprostřed. Průčelní fasáda o sedmi okenních osách má uprostřed tříosý rizalit. Celá je členěna pilastry, které nahoře končí v bohatě profilované podstřešní římse, nad níž se zvedá mansardová střecha. Okna jsou zasazena v jednoduchých štukových šambránách. Obdobně je tomu u zahradního průčelí. Od zámku vede až k Dolnotošanovickému zámku lipová alej.
Na objekt zámku navazují objekty hospodářského dvora, které jsou poznamenány užíváním JZD. Zámek je dnes nádherně opraven a navrácen do rukou původního majitele pana Antonína Hegera. Zámek je pronajat firmě TOZOS jako správní budova, tudíž je nepřístupný. |
|
Místo: 739 46 Hukvaldy
Kontakt: +420 558 699 323
www.janackovy-hukvaldy.cz
První zmínka o hradu pochází z roku 1285. V následujících čtyřech staletích rozšířili olomoučtí biskupové Hukvaldy na mohutnou pevnost s pěti dělovými baštami, která se osvědčila při blokádě Dány a dvojím obležení Švédy v posledním období třicetileté války. Po požáru roku 1762 hrad pustl. Dnes je částečně obnovenou hradní zříceninou, jednou z největších v České republice. Siluetu hradu určují dlouhé hradební zdi přerušované baštami, které převyšují zbytky obytných budov. Do hradu se vchází branou v šikmé hradební zdi přes příkop s nezbytným padacím mostem. Vnitřní hrad tvoří tři křídla budov, spojená obvodní hradbou s věží. Ve východním křídle jsou dochovány přízemní místnosti. Západní sloužilo jako biskupská rezidence. K procházkám poslouží rozsáhlá obora, v níž našel inspiraci i český hudební génius Leoš Janáček. V přilehlé oboře se v přírodním amfiteátru pravidelně koná Mezinárodní hudební festival Janáčkovy Hukvaldy. V amfiteátru byla uvedena všechna Janáčkova operní díla, opery Bedřicha Smetany i Antonína Dvořáka. Byla zde také hrána opera Nabucco Giusseppe Verdiho. |
|
Zámek a zámecký park je dnes v poměrně zachovalém stavu, od obce je oddělen přízemním podlouhlým předzámčím s vysokou věží uprostřed. Na věži jsou instalovány hodiny. Před vchodem do areálu zámku jsou dvě církevní sochy ? sv. Jan Nepomucký a sv. Šebestián. Barokní zámek byl postaven v letech 1640-1646 za Václava z Vrbna patrně na místě původní tvrze. Zámek byl postupně majetkem mnoha šlechtických rodů a v r. 1869 jej nechal hrabě Mořic ze Saint Genois po požáru přestavět do jeho dnešní podoby čtyřkřídlého zámku s mansardovou střechou a novoklasicistní fasádou. Po druhé světové válce v r. 1945 byl celý majetek posledního majitele Otto Stolberga vyvlastněn a zámek adaptován na nemocnici. Tím došlo nejen ke změně jeho poslání, ale do značné míry také k negativnímu ovlivnění historické podstaty budovy. Park, dnes Kirilovův, na památku bojovníka Rudé armády Vasilije A. Kirilova, padlého v boji o Paskov, má několik laviček a příjemné posezení v obklopení letitých stromů. Park byl dříve panskou udržovanou zahradou. |
|
Na pravo od hřbitova, přes cestu stával kdysi dřevěný lovecký zámeček hraběte Pražmy. Byl postaven kolem roku 1660. Podoba zámečku není známa, ale mnoho o ní napoví jeho půdorys dochovaný na mapě Těšínska z roku 1780, a také popis, který je uveden v urbáři z roku 1664. Lze předpokládat, že zámek byl patrový. Měl 8 světnic, komory, kuchyni, věž s kaplí a dvě kolny. Vedle stál psinec a ledovna pro uchování ulovené zvěře.
Zámeček zřejmě založil František Eusebius hrabě z Oppersdorfu, syn Jiřího z Oppersdorfu, stavitele kostelíka na Prašivé. Není známo, kdy zámeček zanikl. Před rokem 1798, kdy byli majitelé frýdeckého panství Pražmové, v něm byly pronajímány byty pro 5-6 rodin panských zaměstnanců a stále zde ještě bydlelo služebnictvo.
Poslední zmínka o zámečku je z roku 1804, na katastrální mapě Pražma z roku 1836 již není zaznačen. Na dřevěné informační tabuli, vyrobené v truhlářské dílně pana Bakoty, dnes můžeme spatřit, jak asi zámeček v minulosti vypadal. |
|
Kontakt: Pszczyna, ul. Brama Wybrańców 1, Tel: +48 (32) 210 30 37, www.zamek-pszczyna.pl
Pszczyńský zámek, dávná rezidence knížat Hochberg von Pless ? klasicistní palác magnátů v Pszczynie, který dohromady se 48 hektarovým parkem tvoří palácově - parkový soubor. V zámku je umístěno muzeum interiéru. Státní Zámecké Muzeum v Pszczynie. Zámecké muzeum bylo zpřístupněno veřejnosti 9. května 1946. Ve sklepních prostorách zámku se nachází zbrojnice (otevřená pro veřejnost 12. května 2009). Jsou zde prezentované sbírky, z nichž nejstarší pocházejí z 19. stol. a nejmladší z počátku 20. stol. Mezi nimi se nacházejí katovské meče, kopí kavalerie, límec z doby Barské konfederace, a také samurajské brnění. |
|
