Slovensko

Toulky městem

Okresní město Žilina představuje přirozené kulturní a hospodářské centrum severozápadního Slovenska. Leží na soutoku Kysuce a Váhu. I proto měla tato geografická poloha odjakživa pro lidi výjimečný, strategický význam. Stala se tak obchodní a dopravní křižovatkou nejen mezi východem a západem, ale i mezi severem a jihem. Žilina zažila pestrou a bouřlivou historii. Jedno z nejstarších míst Slovenska má dnes přibližně 85 000 obyvatel a patří mezi dynamicky se rozvíjející metropoli Slovenska. První písemná zmínka o městě pochází z roku 1208. O 100 roků později byly Žilině potvrzené městské práva králem Karlem I. Robertem spolu s dalšími výsadami, např. právo rybolovu nebo osvobození od mýta. Avšak nejstarší zachovanou architektonickou památkou města je předrománský Kostel sv. Štefana ? krále v Závodí. Pochází z 12. století a je ohrazen zdí. Do dnešních dní se zachovaly i staré fresky, které byly ve 20. století restaurované. V roce 1381 se Žilina stává nejstarším městem na Slovensku, kde měli Slováci a Němci stejné práva, např. zastoupení v městské radě. To dokladuje tvz. Privilegium pro Slavis udělené králem Ludvíkem Velkým, který řešil sociální a národnostní problémy mezi bohatšími Němci a většinovými Slováky. Od konce 14. století se město stává důležitým administrativním centrem a obchodním uzlem (významné trhy). Žilina i napříč značnému vlivu husitských vojsk (15. století) pokračuje v řemeslném rozvoji. Během feudalismu žili v centru města bohatí němečtí měšťané. Z tohoto období pochází i dřevěný gotický Kostel sv. Jiří se šindelovou střechou, který leží v Trnové, nedaleko města. Žilinská městská kniha patří mezi nejvýznamnější archivní dokumenty evropského významu. Nejen proto, že dokládá spory mezi jednotlivými skupinami obyvatel města, ale i proto, že je psaná trojjazyčně (latinsky, německy a slovensky). První zápis ve slovenském jazyce pochází z roku 1451 a pokládá se za nejstarší knižní zápis ve slovenštině na území země. Architektura, značně ovlivněná pruským obyvatelstvem obsahuje renesanční prvky. Dodnes se na Mariánském náměstí čtvercového půdorysu zachovaly měšťanské domy s typickými arkádami, tzv. ?laubňami?. Městské památkové rezervaci (vyhlášené v roce 1987) dominuje socha Neposkvrněné Panny Marie (Immaculata) z roku 1738 jako symbol rekatolizace Horního Uherska. Kostel sv. Pavla Apoštola a jezuitský klášter dotvořil starobylou atmosféru historického jádra Žiliny. Blízké okolí centra města obklopovali příkopy a hradby a to se dodnes zachovalo v názvech jako Horní a Dolní val. Nedaleko se nachází (dnes už diecézní) Katedrála Nejsvatější Trojice a spolu s Burianovou věží představuje symbol města. Hodnotné interiérové barokní zařízení a výzdoba se zachovaly v Kostele sv. Barbory, který spolu s františkánským klášterem doplňují historické bohatství Žiliny. Nedaleko od historického centra, na místě soutoku řeky Kysuca s Váhem, leží Budatínský zámek, v minulosti známý jako vodní hrad. Díky své poloze plnil významnou ochrannou funkci. Později byl na pozůstatcích jeho opevnění vybudovaný barokovoklasicistický zámek. Patří pod správu Považského muzea Žilina a nachází se tam unikátní stálá expozice drátenického umění. Zbírka ?Drotárstvo? je jedinou specializovanou sbírkou svého druhu na světě. Za jedno z nejvýznamnějších díl secesní architektury (dvacátá léta 20. století) můžeme považovat budovu Grand Bio Universum, dnes známou pod názvem Dom umění Fatra. V roce 1921 se zde konala premiéra prvního slovenského hraného filmu Jánošík. Dnes je tato budova sídlem špičkového Státního komorního orchestru. Mnoho historicky významných objektů se nachází i na Hlinkovém náměstí a v přilehlých zákoutích malebných uliček. V 70. letech se stala Žilina prvním městem s pěší zónou na Slovensku. Žilinská univerzita, automobilový průmysl, chemické závody a množství stavebních či nábytkářských firem jsou jen zlomkem pestré ekonomické struktury. I proto dnes Žilina přitahuje mnoho lidí z okolí. O tom, že sídlo samosprávního kraje je nejen průmyslovým, ale i kulturním a sportovním centrem Považia není pochybnosti. Pravidelně se zde konají sportovní akce, např. fotbalové zápasy známého MŠK Žilina, hokejové zápasy či různé exhibice. K dispozici je i sportovní hala, koupaliště s tobogánem, krytý bazén nebo tenisové kurty. Letní rekreace přitahuje čím dál víc návštěvníků na vodní nádrž Žilina, Hričovskou přehradu nebo termální koupaliště v Stráňavách. Město nabízí množství kulturních akcí např. Carneval Slovakia, Staroměstské slavnosti, Žilinská svatojánská noc, Jašidielňa, Žilinské kulturní léto, kterého je součástí oblíbený středověký den a řezbářské sympózium, Festival seniorů, silvestrovské oslavy, koncerty či festivaly a celoročně se tak stará nejen o kulturní vyžití občanů, ale i o aktivní zvýšení atraktivnosti pro návštěvníky. Kulturní atmosféru obohacuje několik institucí např. Považská galérie umění nebo Městské divadlo a tématické výstavy. Žilinské Loutkové divadlo je nejstarším profesioálním loutkovým divadlem na Slovensku. Okolí města je impozantní svými přírodními scenériemi NP Malá Fatra, Lúčanská Malá Fatra, Kysucká vrchovina, Javorníky (CHKO Kysuce) nebo CHKO Strážovské vrchy (se severním výběžkem Súlovských vrchů). Mnohé z těchto míst se oplatí navštívit, ať už z důvodu splynutí s divokou přírodou jako turista (hôľny reliéf a hluboké lesy) nebo dotknutí starých míst jako historický badatel (hrady a rozptlýlené původní dřevěné domy). Žilina je atraktivní i širokým výběrem stravovacích a ubytovacích zařízení, nočním životem, různými volnočasovými aktivitami (jedinečné lanové centrum Preles) a také turistickou informační kanceláří.

Po 15 km jízdy autem po dálnici směrem na Bratislavu se pohodlně dostaneme do Bytče. Z historického hlediska je toto město dominantní svým hradem z doby feudalismu, architektonicky pravděpodobně nejpůsobivějším na Slovensku. Byl sídlem uherského palatína Juraje Turza, který byl po panovníkovi nejvyšším krajským hodnostářem, zástupcem krále téměř ve všech oblastech státní správy a soudnictví. Juraj Turzo se proslavil tvrdým odbojem proti tureckým vojskům v 15. a 16. století. Objekt byl nejdříve majetkem Esterháziovcov, ale nakonec skončil v rukou místního velkopodnikatele Poppera. Podle něho se dodnes nazývá i místní pivovar. Bytča byla ve středověku důležitým obchodním uzlem, protože se tady spojují cesty od Kysúc a Turca, resp. Žiliny ze severovýchodu, Moravy na severozápadě a Trenčína, resp. Bratislavy na jihozápadě. Renesanční zámeček je v současnosti využívaný jako sídlo Státního oblastního archivu. V zrekonstruovaném Sobášnom paláci z roku 1601 jsou umístěny expozice Považského muzea Žilina. Dnes má tento palác, původně určený zejména na hostiny a slavnosti rodiny Turzovcov podobu ze 17. století. Se zámkem je spojeno i slavné jméno slovenského legendárního hrdiny Juraje |Jánošíka. Traduje se, že tady sloužil jako strážný voják a právě z bytčanského zámku se dal nejdřív na zbojnické stezky. Podobně jako Žilina i Bytča byla odedávna pod pruským vlivem. Důkazem je náměstí čtvercového půdorusy lemovaného arkádami (klenbami) z doby baroka. Město je i východiskem bodů pro pěší turistiku do Javorníků (CHKO Kysuce). Jde zejména o přitažlivou oblast Makova a pestrých turistických tras v nedalekém i vzdálenějším okolí. Atraktivitu města zvyšuje i blízkost Súlovských vrchů s jedinečnými skalnatými formacemi (z obce Hrabové nebo Hluboké nad Váhem).

Jestliže se návštěvník rozhodne zavítat na jih od okresního města, dorazí do malebné Rajeckej doliny. Jedna z nejkratších kotlinek nám poskytuje úžasné přírodní scenérie. Celé oblasti dominuje město Rajecké Teplice jako centrum lázeňství a relaxace. První písemná zmínka pochází z roku 1376. Podobně jako další místa, ?teplie? byly všechny osady s teplými nebo léčivými prameny. Villa Tapolcha se stává postupem času známým lázeňským střediskem. Léčí se zde choroby pohybového ústrojí různými procedůrami (termální bazény, sauny, parafín, masáže). Slovenské lázně Aphrodite jsou výbornou příležitostí i pro welness pobyty. Podobně i další 4-hvězdičkový Hotel Diplomat rozšiřuje možnosti pro kvalitní služby na evropské úrovni. Nedaleko od lázeňského parku a Labutího jezera (člunkování) se nachází i termální koupaliště Laura. Patří mezi nejnavštěvovanější letní koupaliště v regionu. Návštěvník si může dopřát kromě slunce a vody v obklopení impozantní krajiny i doplňkové služby: minigolf, plážový volejbal nebo tenis. Kostel Nanebevzetí Panny Marie je nepochybně nejvýznamnější kulturně-historickou památkou v Rajeckých Teplicích. Malý jednoloďový neogotický kostelík pochází z roku 1909. V roce 2001 byl slavnostně posvěcený Kostel Nejsvatějšího Srdce \Ježíšova J. Em. Janem Ch. Kardinálem Korcem, nitranským biskupem. Rajecké Teplice poskytují široké možnosti ubytování ? od ubytování v soukromí, přes penziony a špičkové hotely. Vynikající podmínky pro horskou cyklistiku se nabízí nejen po lesních stezkách Skalek nad městečkem (s úžasnými vyhlídkami na turistických trasách), ale i v blízkém okolí (Lúčanská Malá Fatra, Súlovské vrchy). V těsné blízkosti Poluvsia (místní část Rajeckých Teplic) se nachází PR Slunečné skaly, která představuje dolomitové masivy s mnoha možnostmi horolezectví. V této oblasti se vyskytuje i několik vzácných nebo chráněných druhů flóry a fauny, např. Hořec Clusiov (Gentiana clusii) nebo koniklec slovenský (Pulsatilla slavica). PP Poluvsianska skalní jehla je opět jedinečným geomorfologickým útvarem. Směrem na Zbyňov po žluté značce nás naučná stezka dovede až k přírodnímu unikátu Rajecké doliny ? skalnatému Budzogáňu. Rajecké Teplice se svým příznivým klimatem představují vynikající místo pro aktivní oddych. Mimo to, zde můžeme během teplých letních měsíců vychutnat atmosféru Kulturního léta (Letní slavnosti) a různé společenské akce.

Pokud bychom pokračovali autem v cestě směrem na Prievidzu, za pár minut dorazíme do Rajca. Bývalé okresní město (60. léta minulého století) bylo poprvé písemně zmíněno na konci 12. století (1193). Rajec patřil mezi důležité poddanské města litevského panstva. Místo významné trhy, bylo osvobozeno od placení královského mýta a místních poplatků, což dokládá také listina Mattěje II., později potvrzená Marií Terezií v roce 1749. Tento dokument patří mezi nejvýznamnější exponáty Městského muzea, které se nachází na čtvercovém náměstí ze 17. století. Budova muzea byla vyhlášená za národní kulturní památku. Se životem lidí a přírodou zde seznamuje návštěvníky stálá etnografická a přírodovědná expozice. Rajec je jedním z míst, které mají urbanisticky poměrně kompaktní náměstí i s přilehlými uličkami (vliv německé architektury). Uprostřed Náměstí SNP můžeme navštívit budovu staré Městské radnice postavené v renesančním stylu. Trojičný sloup pochází z roku 1818. Jednou z nejstarších kulturně-historických památek je Kostel sv. Ladislava, který pochází původně ze 14. století. Dodnes se zachoval nádherný pozdněgotický portál (jižní strana objektu). Trojloďový kamenný kostel byl postavený v 17. století na místě původního objektu. Východně nad městem se nachází i starobylý židovský cintorín. Rajec se v minulosti proslavil nejen řemeslnými tradicemi: řezbářstvím, kožařstvím, tkalcovstvím nebo kovářstvím. Město je však známé i jako místo rekreace. Termální koupaliště Veronika, se svými širokými možnostmi doplňkových aktivit (tobogan, basketbal nebo stolní tenis) a rozsáhlými stravovacími službami, láká každé léto mnoho návštěvníků nejen z blízkého, ale i vzdálenějšího okolí. Navíc je dobře dopravně dostupné autem, autobusem nebo vlakem, protože je město konečnou stanicí na železniční trati Žilina-Rajec. Návštěvníky často přitahují i celoroční kulturní a společenské akce, nejznámější z nich je Rajecký maratón, který se koná už 27 roků spravidla vždy druhou srpnovou sobotu.

Ze Žiliny na sever, směrem na Moravu a Slezsko, přicházíme po 10-15 minutách cesty autem do jednoho z nejmenších okresních měst Slovenska, Kysuckého Nového Města. Pochází z 1. poloviny 13. století, už v roce 1244 se poprvé písemně zmiňuje jako Jesetin, resp. Jačatín. Patří proto k starobylým městům Slovenska. Centrum města představuje jediný historický komplex, který se dodnes zachoval v regioně Kysúc. Jde o městskou památkovou zónu obklopující centrální sochu sv. Jana Nepomuckého (18. století). V této části města se zachovalo i několik renesančních měšťanských domů ze 17. století. Spolu s radnicí architektonicky odrážejí německý vliv, který dokládají arkády, nazývané i labně. Klasicistický Kostel Neposkvněného početí Panny Marie byl postavený na začátku 19. století. V Kysuckém Novém Městě se nachází mnoho historických objektů, např. Židovský cintorín, budova pivovaru ze 17. století, rodný dům básníka a kněze Andreje Majera ? Dlhomíra Polského nebo Městská knihovna. Ve městě se do dnešních dob udržely bohaté folklórní tradice a konají se zde i trhové slavnosti. V minulosti šlo totiž o starou mýtnou stanici, která urychlila rozvoj města. Byla nejsevernější mýtnicí na budatinském panství. V 20. letech 14. století dostala obec městské privilégia, a to se opět odrazilo v následném hospodářském růstu. 15. století se neslo ve znamení husitské nadvlády i na území města. Obyvatele postihl v roce 1904 požár, který zničíl velkou část města spolu se starými kulturně-historickými památkami. Dnes je Kysucké Nové Město administrativním a kulturním centrem Dolních Kysúc. Má výbornou, lehko dostupnou polohu na modré turistické značce v malebné oblasti na pomezí Kysucké vrchoviny z východu a Javorníků ze západu. Město, spolu se svým blízkým zázemím, nabízí návštěvníkům bohaté příležitosti pro rekreaci (turistika, cyklistické trasy, lyžování).

Pokud pokračujeme v naší cestě za městskými památkami, které leží na území Euroregionu Beskydy, z Kysuckého Nového Města dorazíme přibližině po 20 minutách do jednoho z nejsevernějších koutů Slovenska, do Čadce. Hraniční okres sousedí přímo s Českem a Polskem, nachází se zdei tzv. Trojmezí (místo střetu třech státních hranic). Město leží přímo na košicko-bohumínské železniční trati. Jeho poloha na spojnici mezi Žilinou a Ostravou ho předurčila být obchodním, administrativním a kulturním centrem historického regionu Kysúc. Čadca byla jako obec založena v 2. polovině 16. století. Kulturně-historickou dominantou města je barokní Kostel sv. Bartoloměje z 18. století. V něm je instalován oltářní obraz od známého umělce a přírodovědce Jozefa Božetěcha Klemensa (19. století). Exteriér kostela dotváří 19 starých, zákonem chráněných líp, které symbolizují povstání Slováků v letech 1848-1849. Hlavnímu náměstí dominuje Městský dům postavený v roce 1932. Ve městě se nachází vlastivědné Kysucké muzeum s expozicemi o historii a přírodě Kysúc nebo o vývoji lesních železnic na Slovensku. Bohaté kysucké umění každému návštěvníkoví poodhalí Kysucká galérie, která dokládá historické výtvarné umění tohoto regionu. Čadca organizuje pro všechny obyvatele a návštěvníky mnoho kulturních zaměření podobu celého roku. Kromě folklóru a koncertů vážné hudby i divadelní představení nebo svatobartolomějský jarmark (trhové slavnosti rozličných podob). Jednou z hlavních událostí letní sezóny je nepochybně mezi návštěvníky atraktivní a oblíbený Kysucký maratón. Čadca se stala známou i díky mezinárodnímu festivalu Etnofilm. Přírodní krásy jsou v blízkém okolí Čadce nespočetně. Stačí vzpomenout PP Bukovský pramen ? jde o minerální pramen s obsahem sirovodíku, charakteristického pro flyšové pásmo vnějšího obalu Karpat. Nedaleko, poblíž moravských hranic leží PP Megoňky, což jsou zvláštní kulovité útvary vzniklé v důsledku odlučnosti flyšových sedimentů. Mnoho turistických stezek v okolí směřuje do oblasti Turzovské vrchoviny, Kysuckých ¨Beskyd, resp. CHKO Kysuce na východě a Javorníků dále na jihozápadě. Hotel Husárik na jih od Čadce představuje další možnosti aktivní zimní rekreace ? běžecké a sjezdové lyžování. V jeho blízkosti vyvěrá na povrch PP Vojtovský pramen. Lidé ho často nazývají i Slaný pramen. Je zdrojem mineralizoné, mírně slané vody doprovázené pravidelnými výrony plynů (metan). Okolní lesy poskytují pestrou paletu houbařských lokalit a poměrně vyhledávané zákoutí zejména díky odlehlosti od lidských obydlí.

Poslední městskou oblastí na Kysuciach je Turzovka. Leží na spojnici mezi Čadem a Makovem, v blízkosti státní hranice s ČR (Morava). Tyto dvě města spojuje i místní železniční trať. Město leží v malebné dolině řeky Kysuca, největšího přítohu Váhu. Přirozené centrum kulturního a společenského dění Horních Kysúc bylo založeno v období valašské kolonizace uherským palatinem Jurajem Turzom. V 16.-17. století se na území dnešního Slovenska uskutečňovalo koničiarské osídlování horských a vrchovinných oblastí. Tito lidé byli z větší části pastýři dobytka, koz a zejména ovcí, ze kterých se následně získavala vlna. \Město je bohaté na kulturní a společenské akce, např. Turzovské léto, jehož program vrcholí Beskydskými slavnostmi, přehlídka autoveteránů Beskyd Rallye, Drotária, Rock Beskyd Fest, Řezbářský plenér, Světové střetnutí Turzovčanů, mezinárodní fotbalový turnaj nebo turistické srazy. Mnohým sportovním nadšencům jsou známé i městská sportoviště v Areálu sportu a oddychu v Závodí. Významnou architektonickou památkou je římsko-katolický barokní Kostel Nanebevzetí Panny Marie z roku 1759. Nacházejí se v něm obrazy od Jozefa Božetěcha Klemensa pocházející z 2. poloviny 19. století. V centru města stojí národní kulturní památka, rustikální sloup sv. Jana Nepomuckého od neznámého autora z 19. století. Turzovka byla odjakživa dávným centrem drátenictví. Důkazem je i bronzový památník Drotár a džarek, který zobrazuje drátenického mistra s účněm. Město je rodištěm účastníka Slovenského národního povstání, známého slovenského spisovatele Rudolfa Jašíka. Jeho tvorbě je věnována literární soutěž Jašíkova Kysuce. V blízkosti Turzovky se nachází i známé poutnické místo ? hora Živčákova. Na něj je postavená Kaple Panny Marie Královnej Kráľovnej pokoja, kterou doplňují 3 křížové cesty, každá se 14 zastaveními pro rozjímaní o utrpení Ježiše Krista. Poměrně dobrá dopravní dostupnost, mnoho parkovací plochy a komfortní infrastruktura vytvářejí dobré podmínky pro velké množství poutníků z celého Slovenska. Navíc toto religiózní místo poskytuje léčivou vodu z několika posvátných pramenů. Turzovka, obklopená Beskydami a Javorníky (CHKO Kysuce) nabízí široké možnosti pro letní a zimní dovolenou.

Jediným městem Oravy, které leží na území Euroregionů Beskydy, je Námestovo. V rámci stejnojmenného nejsevernějšího okresu Slovenska se rozvinulo do přirozeného administrativního, kulturního a turistického centra Horní Oravy zejména díky své poloze na staré obchodní cestě (solná cesta). Náměstí bylo založené jako obec v 16. století na základě valašského práva. První písemná zmínka pochází z roku 1557. V 19. století se město proslavilo zejména soukenictvím, výrobou a obchodem s plátnem. Jeho poloha na břehu Oravské přehrady poskytuje široké možnosti pro letní dovolenou a vodní sporty, např. jachting, windsurfing nebo plavání. Mimo to je Oravská přehrada i významnou rybolovnou oblastí. V její blízkosti se nachází mnoho stravovacích a ubytovacích zařízení (hotely, penziony, priváty, autokemping). Slanický ostrov je stálou expozicí lidového umění Oravy, představuje jen jeden z mnoha zachovalých historických objektů. Můžeme zmínit také římsko-katolický Kostel Povýšení sv. Kříže a při něm stojící pomník Antona Bernoláka. Na Hviezdoslavném náměstí se nachází pomník jednoho z nejvýznamnějších slovenských básníků, Pavla Országha Hviezdoslava. Na stejnojmenné ulici byla v minulosti instalována i památná tabule na domě, ve kterém jistý čas býval sám Hviezdoslav. Jako advokát strávil 20 let svého života v Náměstové, společenském centru Bielej Oravy. Jedna ze zajímavostí Náměstova je i Múr dejateľov Bielej Oravy, který se nachází na hlavním náměstí, v blízkosti Hviezdoslavovej sochy. Jsou zde představeni nejvýznamnější buditelé, pocházející z obcí náměstovského okresu. V létě by si návštěvník neměl nechat ujít kulturní akce (koncerty). V okolí Náměstova můžeme vychutnávat úžasné přírodní scenérie, ktečré nám nabízí Oravská Magura a Podbeskydská vrchovina v kontrastu s Oravskou kontlinou.