|
Beskydy jsou horský masiv, který se obloukovitě rozkládá na území České
republiky, Polska a Slovenska od Moravské brány po Kurovské sedlo. V Česku jsou to Moravskoslezské a Slezské Beskydy, na Slovensku pak Kysucké, Oravské a Nízké Beskydy a v Polsku známe devět horských celků s názvem Beskid. Beskydská krajina dovedla svou malebnou krásou okouzlit lidi od nepaměti. Už ve starší době kamenné, jak nám prozradila archeologie, zde pobývali první obyvatelé. Přicházeli do těchto míst po celé věky, aby zde zapustili kořeny a vytvořili společenství lidí s charakteristickou kulturou a lidovými zvyky, jež se přes všechna staletí dochovaly dodnes. Rozsáhlý region Beskydy má spoustu podob, od hlubokých lesů, strmých strání a divokých přírodních scenérií, až po městské krajiny Frenštátu, Rožnova pod Radhoštěm nebo Frýdlantu nad Ostravicí.
První historické zmínky o sídelních místech v Beskydech jsou většinou spojovány se stavbou náboženských objektů, kapliček a kostelů. Pojďme se tedy podívat na tyto malebné stavby, jež nám zanechali naši předkové. Prohlédněme si výjimečný soubor kostelíků, které postavily ruce lidových řezbářů a stavitelů z nejdostupnějšího materiálu, ze dřeva. Dřevěné kostelíky v Beskydech jsou součástí jedinečného souboru lidových sakrálních staveb. Tento soubor dřevěných kostelů, postavených v průběhu pěti staletí, je vzhledem ke koncentraci, různorodosti a zachovalosti jednotlivých staveb považován ve střední Evropě za unikátní.
Typologie středoevropských dřevěných kostelů souvisí s kostely zděnými. Převládá jednolodní typ kostela, ale výjimečně se můžeme setkat i s trojlodím polská Mogila). Co se týče konstrukcí dřevěných kostelů, nejstarší byla pravděpodobně konstrukce kůlová. Další technikou byla drážková konstrukce s výplněmi ze dřeva a pletiva. Záhy se již objevuje tradiční technika roubení, která přetrvala víceméně dodnes. Další významnou konstrukcí, která přišla do středoevropského regionu ze západu bylo hrázdění. Jeho princip spočívá v rámové konstrukci s výplní, která se vkládá do tloušťky trámu. V 16. století kostely získávají po svém obvodu podsíň, která chránila trámy stěn kostela před
uhníváním a zároveň i farníky před nepříznivým počasím. Stropy dřevěných kostelů jsou většinou ploché, záklopové, setkat se ovšem můžeme i se svéráznými imitacemi kleneb (Hervartov, Gůty). Důležitou konstrukcí byly také krovy. Nejstarším a nejjednodušším typem krovu je tzv. hřebenová vaznice. V období gotiky se objevuje nový typ krovu a to krov hambalkový. V 16. a hlavně 17. století pak krov, který přetrval až do 19. století, tzv. stolicový. Věže dřevěných kostelů se objevují až v 16. století, do té doby jejich funkci suplovaly volně stojící zvonice. Věže nejsou tvořeny srubem a mají tedy lehkou, statickou a hospodárnou konstrukci dobře odolávající větru. Architektonická podoba reaguje na soudobou slohovou architekturu, i když obvykle se značným zpožděním. Přejímány jsou především prvky, které se dají dobře převést tesařským náčiním do
dřevěného materiálu. V typologii portálů středověkých dřevěných kostelíků ve střední Evropě se můžeme setkat téměř se všemi typy známými ze zděné architektury (oslí
hřbet, sedlový portál, baldachýnový, lomený, pravoúhlý) a to zejména v sousedním
Polsku. Exteriér dřevěných kostelů je velmi prostý a jednoduchý. O poznání jiná situace je v interiéru kostelů, který je jejich nejreprezentativnější částí. K velkému rozkvětu dřevěných kostelů dochází zejména v 16. a hlavně v 17. století zásluhou protestantů. Nejnáročnější dřevěné kostely vznikaly rukou školených projektantů a pod dohledem příslušné vrchnosti. Právě v těchto kostelech se v rámci dřevěné architektury projevují nejprogresivnější prvky, přejaté ze slohové architektury.
Nejen pro dřevaře jsou proto Beskydy pohádkovým rájem. Jinde taková koncentrace dřevěných staveb jistě není. Tyto dřevěné církevní stavby, kostely, kaple a zvonice jsou zcela výjimečnými a dnes již unikátními stavbami. Návštěva Beskyd vám umožní na vlastní oči spatřit tyto unikátní stavby a seznámit se s odkazem lidových stavitelů, tesařů, řezbářů a malířů, který zde zanechali dalším generacím.
|
49°47?11.54? 18°31?43.17?
Historie: O farním kostele sv. Petra a Pavla v Albrechticích nalezneme první zmínku v záznamech vratislavského biskupství z roku 1447. V té době byl kostel v rukou protestantů, kterým byl roku 1654 odebrán a předán zpět katolíkům. Z druhé poloviny 17. století se zachovalo několik vizitačních protokolů, z nichž vyplývá, že kostel byl v té době zasvěcen sv. Archandělovi Michaelovi. Z té doby pocházejí rovněž informace o zařízení a majetkových poměrech kostela. Všechny zprávy se shodují v tom, že časté záplavy na blízké Stonávce budovu kostela značně poškozovaly. V polovině 18. století byl kostel již tak zničen, že musel být zbourán a v roce 1766 nahrazen stavbou novou. Jméno stavitele kostela není známo, mohl jím však být tesařský mistr Josef Glombek, který postavil v roce 1779 velmi podobný kostel ve Stonavě. Jedná se o jednolodnídřevěnou stavbu s kamennou podezdívkou obdélného půdorysu s částečně předsunutou čtyřbokou věží v průčelí, zakončenou cibulovou bání. Má sedlovou střechu s malou věžičkou. O prostém interiéru kostela, poměrně chudém na detaily, vypovídá inventář z roku 1808.
Kontakt: Prohlídku lze domluvit na obecním úřadě na tel.: +420 596 428 448
Dojezd: Ve směru příjezdu od Těrlické přehrady cca 300 m nalevo od hlavní
cesty. Kromě autobusových linek z Karviné a Havířova jsou Albrechtice dostupné
i vlakovým spojem - tratí Ostrava Svinov - Český Těšín.
GPS: 49°47?11.54?N 18°31?43.17?E |
|
49°55?07,9??,19°09?20,9??
Lokalita: Stara Wieś koło Wilamowic
Historie: Současná podoba kostela je výsledkem několika významných architektonických úprav, které se uskutečnily v letech 1787, 1883 i 1926. Kromě toho podstatné změny ve vzhledu kostela byly provedeny v letech 1939, 1913 a 1911. Kostel je situován na vyvýšenině, obklopen stromy a hřbitovem ze severní strany. Spolu se sousední budovou fary z XIX. století a dřevěnou budovu bývalé farní školy vytváří malebný architektonický soubor. Dřevěný svatostánek byl postaven srubově s věží na sloupech. Obklopen je kapličkami, ve kterých se nacházejí zastavení křížové cesty. Restaurován byl v roce 1530, o čemž informuje inskripce přečtená z vítězného oblouku kostela: ITA ECCESIA AEDIFICATA IN HONOREM DEI ET BEATE DEI GENITRICIS MARIE ET IN HONOREM SANCTE CRUCIS (tento kostel byl postaven na slávu Boží a jeho rodičky Marie a na slávu svatého Kříže). V hlavním oltáři je umístěn obraz Matky Boží se svatou Kateřinou a Barborou z počátku XVI. století, který je pravděpodobně dílem nezachovaného triptychu. Pozornost zasluhuje barokní a rokokový mobiliář kostela, mj. dva přenosné oltáře: ranně barokní na plechu s obrazem Matky Boží Růžencové Krista ukřižovaného a pozdně barokní z roku 1732 s obrazy svaté Rodiny a svatého Jana Kanteho. V roce 1913 a 1939 byl kostel pokryt, ne příliš šťastně ? nejdříve objekt, a pak zvonice ? eternitem.
Mše: Neděle: 7:00, 7:30, 11:00, 16:00. 16:30, všední dny: 6:30
Kontakt: E-mail: parafia@wilamowice.pl
Adres: 43-330 Wilamowice,ul. Paderewskiego 9,
tel.: +48 33 845-73-66,
wikary +48 33 845-70-54
GPS: 49°55?07,9?? 19°09?20,9?? |
|
49°44?04,6??,19°07?51,2??
Lokalita: Łodygowice
Historie: Na místě kaple z XIII. století sv. Stanislava Biskupa byl v letech 1634?1636 postaven nynější kostel. Svatostánek je vybudován ve srubové konstrukci z modřínového dřeva. Zvlášť stojící zvonice byla v r. 1644 přistavena ke kostelu.
V r. 1687 byl zvětšen presbytář a v letech 1748?1799 byla rozšířena loď a přistaveny boční kaple Matky Boží Růžencové a sv. Františka z Assisi.
Z východní strany přiléhá k presbytáři kaple Ogrojec se sochou Krista Starostlivého. V r. 1797 byla přestavěna věž se světnicí a baňatou přilbicí. Kolem kostela jsou uzavřené kapličky. Střecha svatostánku je kryta šindelem. Uvnitř svatostánku je umístěno osm oltářů: hlavní je v rokokovém slohu, Děťátka Ježíše a Nejsvatějšího Srdce Pana Ježíše v novogotickém slohu z r. 1914, Matky Boží Częstochowské, Matky Boží Růžencové, sv. Josefa, sv. Antonína v barokním slohu.
Mše: Neděle ? 7.30, 9.30, 11.00, 18.00, (17.00), Sobota ? 18.00 (17.00)
Kontakt: Farnost sv. Šimona a Judy Tadeáše v Łodygowicích ul. Jana Pawła II 3
34-325 Łodygowice
tel.: +48 33 863 11 00
GPS: 49°44?04,6??19°07?51,2?? |
|
49°48?34,7?,19°04?20,2??
Lokalita: Mikuszowice
Historie: Postaven v roce 1690 Piotrem Piotrowským. Věž byla přistavena v r. 1851 Walentynem Fiakem a zvýšena v roce 1870. Kostel srubový, věž skeletová; presbytář uzavřený pětistranný; loď přibližně čtvercová; vnitřek překrytý rovnými stropy; polychromie barokní zhotovená v r. 1725 J. Mentilem z Bielska (dle nápisu na stěně: ?Johann Mentil Bl?). V hlavním oltáři: obraz sv. Barbory, barokní; pozdně renesanční části (XVII. stol.) mj. s obrazy sv. Barbory a sv. Kateřiny, sv. Vojtěcha a sv. Stanislava Biskupa. Soška Matky Boží s Děťátkem (kolem 1420?30).
Tabernákl rokokový z wilkowického kostela. Kostel je obklopen z jihu, východu a severu kapličkami, původně otevřenými, od r. 1885 uzavřenými obložením z prken.
Mše: - neděle ? 7:00, 8:30, 10:00, 11:30, 18:00
- nedělní Mše svatá v sobotu ? 18:00, - v týdnu ? 7:00, 18:00
Kontakt:
Pro umožnění sjednání návštěvy kostela
43-310 Bielsko-Biała, ul. Cyprysowa 25
tel. +48 33 81-90-150, fax +48 33 81-90-155
chruszcz@bielsko.opoka.org.pl
Dojezd: Do kostela lze dorazit žlutou turistickou stezkou ?Švédského vpádu
1656? (začátek na železniční stanici Bielsko-Biała Mikuszowice), která prochází
dále vesnicemi Wilkowice a Łodygowice až do Żywce. Svatostánek je umístěn
poblíž oblíbených vycházkových tras po Cikánském lese, kielských pláních Błonie
a svazích Kozí hory (Stefanky). Druhou stranou údolí vede červená stezka, která
probíhá vrcholky Malých Beskyd: Magurku a Rogacz.
Z centra Bielska-Białé je možno sem dojet autobusy linek 10, 12, B (od ul. Bystrzańské),
č. 2 (od ul. Żywiecké) nebo 21 (smyčka v ul. Ks. Jana Kusia).
GPS: 49°48?34,7?? 19°04?20,2?? |
|
49°25?1.405?, 8°22?14.921?
Lokalita: Hlavatá
Historie: Jedná se o malou pseudolidovou kapli severského typu. Roubená kaple obdélníkového půdorysu byla postavena v roce 1922 a zasvěcena svatému Cyrilu a Metodějovi.
Hlavní portál má nad sebou malou stříšku v podobě zmenšené podlomenice známé z lidových staveb. Opěrné sloupky jsou zdobeny dekorativním vyřezáváním, stejně jako je vyzdobeno ploché deštěné orámování oken. Ve štítě nad vstupem je lidová dřevořezba Panny Marie. V interiéru nad oltářem zaujme okenní vitraille s postavami patronů kaple. Celá architektura již na prvý pohled nápadně připomíná stavitelský rukopis Dušana Jurkoviče, se kterým se můžeme setkat nejen u známých budov turistických útulen na Pustevnách, ale také např. u dřevěné kapličky na Horní Čeladné nebo dřevěné zvoničky v Trojanovicích ? Bystrém.
Mše: Pravidelné mše jen v českém jazyce na Hrčavě se konají každou neděli v 11 hodin.
Kontakt: Římskokatolický farní úřad Jablunkov, tel.: +420 558 357 698,
správce kostela tel.: +420 558 331 997
Dojezd: Ke kostelu se dostanete z Frýdku-Místku přes Třinec, Jablunkov
do Mostů u Jablunkova, odkud je na Hrčavu značené odbočení. Vzdálenost
z Frýdku-Místku 54 km.
GPS: 49°31?16.78?N,18°50?2.32?E
Dojezd: Ke kapli se dostanete od železniční stanice Ostravice, nedaleko rozcestí červené TZ Hlavatá,
bus a zelené TZ rozcestí
Bedřichův splav. po silnici I. třídy
č. 56 Ostrava - Frýdek-Místek
- Frýdlant n. O. - Bílá, I. třídy č. 35
Rožnov p. R. ? Bumbálka.
GPS:49°25?1.405?N, 8°22?14.921?E |
|
Historie: K dříve postaveným dřevěným církevním stavbám přibyla na Bílé v nedávné době další. V centru obce, v areálu loveckého zámečku, se nachází od roku 2008 nová dřevěná kaple postavena Lesní správou Ostravice. Za zcela logickou volbu patrona kaple lze v této souvislosti považovat zasvěcení sv. Hubertovi ? ochránci myslivců.
Kontakt: Veřejně přístupno
Dojezd: Po silnice 56 ve směru Ostravice, Staré Hamry, Horní Bečva |
|
Lokalita: Kavalčanky (Bílá)
Historie: Nedaleko místní části obce Bílá-Kavalčanky byla v 90. letech dvacátého
století obnovena dekorativní vyřezávaná dřevěná kaplička se sochou Panny Marie
v téměř životní velikosti. Kaplička byla zasvěcena Lurdské Marii, jež je tady v modré
a bílé dobře schována a stále obložena pestrými umělými i živými květinami.
Kontakt: Veřejně přístupno
Dojezd: Po silnice 56 ve směru Ostravice, Staré Hamry, Horní Bečva |
|
49°25?1.405?, 18°22?14.921?
Historie: Kostel sv. Bedřicha byl postaven v letech 1873?1875. Nechal jej postavit olomoucký kardinál Fridrich Landráta. Stavba probíhala podle plánu stavitele Antonína Kybasty. Architektura je odlišná od jiných beskydských dřevěných kostelů. Dřevěný kostel v Bílé se podobá skandinávským středověkým kostelům, které vznikaly v 8. století.
Severskou architekturu připomíná také vysoká, štíhlá věž s úzkými vysokými okny a trojúhelníkovými frontony nad horním okrajem a prolamovaná střecha ve dvou úrovních. Půdorys kostelní lodi je zalamován díky přístavbám předsíní před hlavním vchodem a bočními vstupy. Čtrnáct vyřezávaných sloupů uvnitř kostela nese kruchtu se třemi arkádami. Oltář s relikviářem je v novobarokním slohu.
Zajímavé je řešení čtrnáctiokenních vitráží, které slouží jako unikátní ztvárnění jednotlivých etap křížové cesty. Patron kostela byl vybrán podle jména donátora - kardinála Landgrata.
Mše: Mše probíhají každou
středu v 15:00 hod., každou neděli v 10:00 hod.,
o vánočních svátcích a na svátek sv. Bedřicha.
Prohlídku lze individuálně
domluvit na obecním úřadě na tel.: +420 558 690 020
Kontakt: Římskokatolický farní úřad Ostravice, tel.: +420 558 682 236
Dojezd: Ke kostelu svatého Bedřicha se dostanete
autem po okresní silnici vedoucí z Frýdku-Místku
přes Frýdlant, Ostravici a Staré Hamry na hraniční
přechod se Slovenskem Bumbálka nebo od Valašského
Meziříčí přes Rožnov pod Radhoštěm.
GPS :49°25?1.405?N, 18°22?14.921?E |
|
49°30?44.73?,18°20?16.06?
Lokalita: Čeladná
Historie: Menší dřevěná kaple sroubená z trámů s přesahujícími zhlavími, barevně pojednanými, která vrcholí výraznou jehlancovitou střechou. Kaple na první pohled zaujme pseudolidovým tónem a prvky netypickými pro místní lidovou architekturu ? připomíná miniaturní napodobeninu Jurkovičových staveb na Pustevnách. Zdobné prvky s malbou na zakončení trámů a kolem dveří a oken jsou doplněny restaurovanou mozaikou umístěnou v kamenné nice druhé drobné stavby, kterou je altánek nad pramenem Cyrilky. Obě stavby vznikly v roce 1936 podle návrhu ing. Rosky z Kroměříže.
V kapličce je umístěn korpus Ukřižovaného Krista, nad pramenem pak dominuje mozaika se svatým Cyrilem držícím model kostela.
Dojezd: Ke kapli Svatého Cyrila a Metoděje se dostanete z obce Čeladná
ve směru na Podolánky asi kilometr od golfového hříště po levé straně před odbočkou na Smrk.
GPS: 49°30?44.73?N,18°20?16.06?E |
|
Historie: V roce 1893 byla stavitelem Emilem Christophem v areálu Beskydského
rehabilitačního centra postavena dřevěná kaplička, zasvěcená Nejsvětější Panně Marii,
která se zde údajně v blízkosti studánky zjevila a její voda napomohla k uzdravení.
V posledních letech minulého století byla kaple zrekonstruována a v roce 2002 byl
do ní instalován nový zvon ?Richard? o váze 46 kg.
Kontakt: +420 558 684 009 (duchovní správce)
Bohoslužby: Bývají v pondělí co 14 dní.
Dojezd: Po silnici 483 asi 8 km z Frýdlantu nad Ostravicí směr Čeladná, Kunčice pod Ondřejníkem. |
|
