Lokalita: Lískovec u Frýdku

Historie: Místo dostalo pojmenování podle bývalého arcivévodského lesa, v němž se nacházela studánka, ke které směřovali poutníci od baziliky Navštívení Panny Marie. Tito lidé věřili, že voda ze studánky má léčivou zázračnou moc. V roce 1786 postavil lesník Michal Hirschheimer dřevěný kříž u pramene vyvěrajícího ze stráně. Frýdecký farář hrabě Justus Vilém Pražma nechal opatřit tento kříž přístřeším. Jeho nástupce Josef Karel Schipp vybudoval v roce 1834 dnešní dřevěnou kapli sv. Kříže a farář Pavel Prutek dal zhotovit v roce 1840 kamennou studnu. Farář Karel Findinský pořídil cementovou nádržku na vodu, v níž si poutníci mohli omýt nohy, opravil studnu a v roce 1871 slavnostně posvětil kapli s novým sousoším Kalvárie.

Dojezd: Ke kapli se dostanete po cestě z Frýdku-Místku do Lískovce, v Lískovci

odbočíte do centra obce a pokračujete po silnici III. třídy ve směru na Sedliště.

Autobusová zastávka na kraji lesíka - cca 150 metrů od kaple. Zastávka se

jmenuje K Hájku.

GPS: 49°42?41.44?N,18°20?46.32?E

Historie: Pozdně renesanční kostel sv. Jošta v současném městském parku Komenského dal vystavět s největší pravděpodobností Jan Bruntálský, synovec hraběte Bartoloměje Bruntálského z Vrbna v roce 1612. Nový hlavní oltář byl postaven r. 1666 a posvěcen v roce 1673 ke cti a chvále sv. Jošta.

V první polovině 18. století byla přistavěna sakristie a roku 1791 dřevěná zvonice. Původně to byl votivní kostel, který se záhy stal hřbitovním. Na jeho malém hřbitově byli pochováváni zejména obyvatelé frýdeckého předměstí i Starého Města. Když za vlády Josefa II. vyšlo nařízení, že ve středu města nesmějí být z hygienických důvodů umístěny hřbitovy, došlo ke zrušení hřbitova u farního kostela sv. Jana Křtitele a pohřbívání obyvatel města bylo přeneseno v plné míře na hřbitov u kostelíka sv. Jošta. Dnes je na místě hřbitova park.

Kostelík má jednoduchou renesanční podobu. Obdélná stavba s opěrnými pilíři po obvodě je zakončena půlkruhovým presbytářem s malou kruhovou sakristií za ním. Dřevěná věžička se zvonky je stejně jako celá střecha pokryta šindelem.

Kontakt: Přístupno příležitostně

Dojezd: Veřejná doprava Frýdek-Místek

GPS: N 49° 41? 01.73? E 18° 21? 11.19?

Historie: Kaplička sv. Floriána ? ochránce objektu proti ohni, která se nachází na dolním konci obce na pravém břehu říčky Ondřejnice.

Byla postavena v areálu Na mlýně a slavnostně vysvěcena v květnu 2005 ostravsko-opavským biskupem F. V. Lobkowiczem.

Stavba byla inspirována roubenou zvonicí, která je umístěna ve Valašském muzeu v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm.

Kontakt: Veřejně přístupno

Dojezd: asi 10 km z Frýdlantu nad Ostravicí směr Metylovice, Lhotka, Jarošov

Lokalita: Trojanovice, Radhošť

Historie: Základní kámen radhošťské kaple byl vysvěcen 5. července 1896.

Dokončenou kapli poté vysvětil 11. září 1898 olomoucký arcibiskup Theodor Kohn.

Kaple byla navržena Architektem Skibinským ve stylu byzantských staveb, aby tak symbolizovala byzantský původ obou světců. Ozdobena byla mramorovým cyrilometodějským oltářem sochaře Neumanna z Kroměříže a v roce 1904 v ní byl postaven pravý boční oltář pro obraz Liebscherovy Valašské Madony.

Originál obrazu je v současnosti nahrazen kopií malíře Otakara Pavlovského. Mozaiky v osmi oknech zobrazují výjevy ze života Cyrila a Metoděje, dále sv. Hedviku, sv. Ludmilu, sv. Václava a sv. Jana Nepomuckého. Touhu po sjednocení křesťanů západního a východního obřadu symbolizuje nápis nad vchodem do kaple ?Milujte se, Slované, a sjednoťte se u víře, kterou zde hlásali svátí Cyril a Metoděj?.

K rozsáhlé rekonstrukci kaple došlo v letech 1924?1926. Stavební úpravy řídil rožnovský stavitel František Bayer a podíleli se na nich tesaři pod vedením mistra Michala Fabiána ze Zubří. Kapli omítli, obložili šindelem a potom přistavěli zvonici v řecko-uniatském stylu. Poslední obnovu zažila kaple v roce 2000, kdy byla zrekonstruována celá zvonice. Vše řídil spolek Matice radhošťská, která se o kapli stará od jejího vysvěcení v roce 1898.

Mše: mše sv.: v 11:00, zahájení poutní sezóny na svátek sv. Cyrila a Metoděje

(5. 7.), mše sv.: v 9:30, 10:00, 11:00 a 14:00. Pak až do druhé soboty v září jsou

bohoslužby o sobotách v 11:00.

Kontakt: Římskokatolická farnost, Kostelní 506, 74401 Frenštát pod Radhoštěm,

tel.: +420 556 835 788, rimkf.frenstat@centrum .

Dojezd: Na vrchol Radhoště, kde je kaple postavena, se nejjednodušeji dostanete

po modré turistické značce z Pusteven, kam vede lanovka z Trojanovic,

autobus z Rožnova p. R., nebo můžete vyjet vlastním autem.

GPS: 49°29?30.97?N,18°13?21.91?E

Historie: Názory na založení řepišťského kostela se v rozličných pramenech různí. Udává se rok 1484 nebo 1485. Řepištský kostel byl původně kostelem farním. Od roku 1652 patřil protestantům (luteránům), kterým byl v r. 1654 odňat a přifařen k Šenovu. Ještě r. 1688 byl kostel zasvěcen sv. Mikuláši, byl celý ze dřeva, strop a podlaha z desek. Z vnější strany kostela byla galerie, krytá podsíň zvaná ?sobota? (podobně jako u kostela v Sedlištích, kde zůstala zachována dodnes). Roku 1785 byl kostel odebrán faře šenovské a byl přifařen k nové farnosti vratimovské. Dle ústního podání prodělal kostel mezi léty 1867 a 1891 velké změny, jak vnitřní úpravou, tak i částečnou přestavbou. Další úpravy byly provedeny v letech 1931?1932 (věž) a další 1950.

Poslední úpravy proběhly v interiéru kostela (nové omítky, vymalování, nové lavice) v r. 1995?1996.

Kostel je dřevěný na cihelné a kamenné podezdívce. Střecha, obě věže - hlavní i malý sanktusník i boční stěny jsou z venkovní strany kryty šindelem. Štíhlý sanktusník byl postaven až
r. 1865. Jeho cibule je vysoká, pobitá šindelem a podepřena šesti sloupky, jež jsou pobity plechem.

Má kovový hrot s koulí a jednoramenným křížem. Kostel má jen jednu loď s hlavním oltářem k východu. Ve věži jsou dva železné zvony, jež byly v r. 1918 zavěšeny na místo dvou původních zvonů sebraných pro válečné účely.

Mše: Mše každou neděli v 10:45 minut a o církevních svátcích. Prohlídku lze domluvit na farním úřadě.

Kontakt: Římskokatolický farní úřad Vratimov, tel.: +420 596 732 155, +420 602 726 432.

Dojezd: Obec leží na silnici 2. třídy 477, spojující Ostravu s Frýdkem-Místkem.

GPS: 49°44?11.03?N,18°19?7.49?E

Lokalita: Kunčice pod Ondřejníkem

Historie: Podkarpatský dřevěný kostelík zasvěcený sv. Prokopovi a sv. Barboře stával původně v obci Hliňance na Podkarpatské Rusi. Vznikl na přelomu 17. a 18. století a v registrech obce Hliňanců je k roku 1735 zmínka o jeho opravě.

Na Podkarpatské Rusi původně patřil Řecko-katolické církvi. Do Kunčic pod Ondřejníkem byl převezen zásluhou ředitele Báňské a hutní společnosti v Ostravě Ing. Šebely. Nechal jej rozebrat, naložit na několik vagónů a převézt do Kunčic. Po nezbytné opravě některých částí byl kostelík znovu postaven. Rekonstruována byla i předtím zničená kostelní věž. V roce 1931 pak byl kostelík zasvěcen sv. Prokopovi a sv. Barboře, patronům horníků. V roce 1963 byl kolem kostelíka založen a otevřen urnový háj.

Přestože je kostel postaven z dubových trámů, ocitl se v průběhu 80. let 20. století v havarijním stavu. Původně totiž postrádal podezdívku, a také dřevěná podlaha dosloužila. S velikými obtížemi bylo sehnáno odpovídající dřevo, vysušeno, přiřezáno a díky vynalézavosti místních řemeslníků a obětavosti lidí byl kostelík nadzdvižen, opatřen podezdívkou a spodní uhnilé trámy byly vyměněny a před 15 lety pak byla obnovena střecha.

Kontakt: Kunčice pod Ondřejníkem 739 12, tel.: +420 556 850 380 (farnost)

Dojezd: Kostel se nachází v severní části obce Kunčice pod Ondřejníkem

na pravém břehu říčky Tichávky, asi 1 km od železniční stanice směrem

z Kunčic pod Ondřejníkem na Čeladnou.

GPS: 49°32?7.16?N,18°18?10.14?E

Historie: Stavba farního kostela sv. Klementa na tzv. Jestřábím palouku (nyní Zawoja Centrum) byla zahájena v letech 1757?1759, avšak od těch dob byl mnohokrát rekonstruován a obnovován. Největší přestavba, během níž byl kostel rozšířen, se uskutečnila v 80. letech XIX. stol. a nynější podoba svatostánku pochází právě z této doby.

Jde o dřevěný kostel, obložený, na prodloužení lodě byla přistavena harakteristická věž. Uvnitř stojí za pozornost zajímavá polychromie a dřevěné oltáře. Tyto navazují svým slohem na lidové baroko. Za shlédnutí stojí také kamenná barokní křtitelnice.

Mše: Mše svaté: neděle a svátky ? 7.30, 9.00, 11.00, 17.00 (IX-VI),

18.00 (VII-VIII), všední dny ? 6.30, 7.00, 17.00 (IX-VI), 19.00 (VII-VIII)

Kontakt: tel.: +48 33 877 50 14

Dostupnost: Příjezd linkovým autobusem.

GPS: 49°39?01,2?? 19°33?06,6??

Lokalita: Góra

Historie: Nynější kostel byl postaven pravděpodobně ve II. polovině XVI. století; v letech 1580?1628 byl vlastněn protestanty; v roce 1596 majitel Góry, Grygier Blauck, zavázal svého strýce Antonína, aby věnoval 100 talarů na opravu kostela.

Kostel byl rozšířen ve XX. stol. (přemístění věže na západ a prodloužení lodě); kostel je srubový, věž skeletová, presbytář třístěnný uzavřený; loď je obdélníková; na severní straně je nová, zděná zákristie obložená prkny; v presbytáři je strop rovný, v lodi strop s fasetou; oltářní kříž (XVIII. stol.); dva krucifixy (XIX. stol.). Presbytář a loď jsou obklopeny kapličkami, které jsou obložené prkny do poloviny výšky. Zmiňované byly dva zvony, v tom jeden s latinskou inskripcí.

Kontakt: Adresa: Topolowa 37, 43-227 Góra

tel.: +48 32 211-71-71

GPS: 49°58?21,6?? 19°06?26,4??

Lokalita: Hrčava

Historie: Hrčava leží v nejvýchodnějším cípu České republiky, kde se naše hranice dotýkají Slovenska i Polska. Je to sice místo historické, už v roce 1645 tady byly obranné ?šance? chránící celé Těšínsko před vpádem Uhrů. Vesnice samotná však své dějiny v rámci naší země píše teprve od roku 1924. Po přerušení vztahů s nedalekou Jaworzynkou chyběl Hrčavským kostel. Postavili ho v roce 1936 vedle cesty vedoucí do Jaworzynky na nejvyšším místě ve vsi. Dnes je už z jedné strany obestavěný, takže poloha není tak výrazná. Nedaleko vchodu je umístěna deska s datem 5. července 1936, kdy byl kostel vysvěcen. Je to i datum pravidelných poutí, na které se sjíždějí lidé z celého okolí. Kostel je postavený z ohraněných trámů, má tříboké presbyterium a malou věžičku.

Do sakristie, přistavené za presbytářem, se vstupuje rovnou za oltářem, což je poněkud netradiční řešení. Hned u vchodu po schůdcích vyšplháte na balkónek s harmoniem. Výzdoba, jak je u lidových vesnických kostelů obvyklé, pochází z darů.

Sousoší Svaté rodiny je tyrolská řezba, do Hrčavy bylo věnované z klášterního kostela v Jablunkově, kam se dostalo jako dar místního lékárníka. Zajímavé je i mešní nádobí, které je kopií mešního nádobí z Komenského muzea v holandském Naardenu. Nejcennější je křtitelnice, kterou vyřezal místní rodák Ondřej Zogata, žák jednoho z legendárních českých sochařů Leoše Kubíčka.

Mše: Pravidelné mše jen v českém jazyce na Hrčavě se konají každou neděli v 11 hodin.

Kontakt: Římskokatolický farní úřad Jablunkov, tel.: +420 558 357 698,

správce kostela tel.: +420 558 331 997

Dojezd: Ke kostelu se dostanete z Frýdku-Místku přes Třinec, Jablunkov

do Mostů u Jablunkova, odkud je na Hrčavu značené odbočení. Vzdálenost

z Frýdku-Místku 54 km.

GPS: 49°31?16.78?N,18°50?2.32?E

Lokalita: Grzawa

Historie: Postavený pravděpodobně na začátku XVI. století; v období od r. 1580 do r. 1651 byl v rukou protestantů;

v r. 1628 kostel v Grzawě (spolu s kostelem v Miedźné) vizitoval protestantský pszczyńský děkan, kněz Johannes Hoffmann.

V r. 1651 kostel získali zpět katolíci; přestavba proběhla v roce 1690; je srubový, věž skeletová; z vnější stany jsou dobře viditelné dubové klády, na nichž je uložen základ stěn kostela; presbytář je uzavřen jednoduchou stěnou; zákristie je stejné délky jako presbytář; loď je přibližně čtvercovitá; uvnitř jsou rovné stropy; kostel je z vnější strany obklopen kapličkami otevřenými kolem lodě a presbytáře, avšak uzavřenými kolem věže. Hlavní oltář ? 4. čtvrtina XVII. stol.

Renovován byl v roce 1870 Karolem Stankiewiczem, malířem a pozlacovačem z Kętů; dva boční oltáře jsou barokní (XVII. stol.); varhany barokní (XVII. stol.); lavice i kolátorská lávka barokní. Obrazy: Hlava Jana Křtitele (1747) malovaná na plechu; Poprava Jana Křtitele (XVIII. stol.); Kristus Ukřižovaný (XVIII. stol.); Matka Boží Częstochowská (lidový); zastavení křížové cesty (1841) signovaná Eliaszem Lipkem; barokně- lidový přenosný oltář s obrazem sv. Josefa s Děťátkem; na prknech pod varhanním chórem je umístěna lidová malba.

GPS: 49°57?42,8?? 19°03?30,1??